Nedávno proběhla téměř
všemi českými novinami senzační zpráva, že se britskému týmu experta (neuvádí
se na co) Richarda Neaveho podařilo objevit podobu Ježíše Krista. Nejpodrobněji
se tématu věnoval Blesk. Na první stránce se pod podobiznou jakéhosi vyjeveného Idumejce roztahuje bombastický titulek: Poprvé! Díváte se do tváře Ježíše Krista!
Z článku se pak dozvídáme, jak pan Neave se svým kolektivem postupoval. V podstatě jde o metodu, kterou užívají kriminalisté když se snaží z kosterních
ostatků zrekonstruovat předpokládanou podobu oběti. Není to nic převratného,
princip je znám už skoro půl století, v poslední době se ovšem místo sádrových
odlitků a sochařské hlíny využívá počítačové simulace. Blesk proto vyzpovídal i ředitele Kriminalistického ústavu, od nějž se dozvěděl, že v současné době jsou k dispozici detailní tabulky, z nichž je možné vyčíst tloušťku měkkých tkání běžnou pro lidi třeba na Blízkém východě. Tato metoda slouží delší dobu i historikům. Například u nás byla tímto způsobem přednedávnem z lebky knížete Václava odvozena světcova tvář.
Takže je to docela snadné. Pan Neave
vzal prostě lebku Ježíše Krista… No jo. To by asi nešlo. Jak všichni víme,
Ježíšova lebka jaksi není k mání. Tak jak to vlastně britský expert provedl? Cituji: Tvář Krista vymodeloval pomocí vzorku lebky nalezené v náhodně objevené hromadě koster v Jeruzalémě.
To máte jako kdyby někdo chtěl vyrobit
vaši podobenku podle lebky vašeho souseda. Pokud by ten soused nebyl váš
příbuzný nebo dvojník, myslím, že by výsledek nebyl moc zdařilý. Stejně tak
výsledek pokusu pana Neaveho toho o skutečné podobě Ježíšově mnoho neříká.
Abychom byli přesní: neříká o ní nic.
Jak je možné že se podobným nesmyslem zabýval nejen bulvární, ale i seriózní tisk? V článku se uvádí, že tým Richarda Neaveho prováděl svůj "výzkum" na objednávku britských televizí B.B.C. a Discovery, jakož i francouzské France 3. Nevím. Ale když dovolíte, pokusil bych se uhodnout aspoň jednu z příčin.
Přes všechna tvrzení hlasatelů postmoderního paradigmatu je v nás dosud v hloubi duše zasuto dědictví předminulého (tedy XIX.) století: nekritický obdiv ke všemu "vědecky dokázanému". Naši předkové vzhlíželi k vědě jako k "novému náboženství" a proto se určité v podstatě náboženské doktríny začaly halit do vědeckého hávu. Vezměte si jen marxismus, freudismus a v poslední
době třeba dianetiku. Kdyby pan Neave prohlásil, že mu tvář Spasitelova
byla zjevena ve vidění, sotva bychom se o tom doslechli. Takhle o tom píše veškerý světový tisk.
duben 2001