Gerard Manley Hopkins

NÁDHERA BOŽÍ

Svět je nádherou Boží všecek obtížen.
Vzplane jak blyskot houpaného staniolu.
Vrství se k velikosti jako olej dolů
v lisu. Proč nedbáš jeho metly jen?

Šla pokolení: chod a stále chod a chod.
Obchod vše zžehl, zhltla, zašpinila dřina
a všude prach a lidský pach. Jest hlína
pustá, necítí noha z okovaných bot.

Přírodu přesto nelze nikdy vyčerpat,
přesladká svěžest na dně věcí skryta —
třebaže světlo poslední uprchlo na západ,

och ráno, na hnědém srázu východním už svítá,
Duch svatý hnízdí ustavičně nad svou zemí skrčenou —
s hřejivou hrudí, svítivými perutěmi.

(přeložili Rio Preisner a Ivan Slavík)