To potom zůstaneme ještě chvíli ležet…
První, kdo vstane,
bude maminka… Uslyšíme ji,
jak tichounce rozdělává oheň,
jak tichounce staví na plotnu vodu
a útulně bere z almárky kávový mlýnek.
Budeme zase doma.
BOLEST, verše z let 1949 - 1955